Veřejná osvětlení v obcích a městech

Proč jsou světla podél ulic a silnic součástí obecního rozpočtu, i když být nemusí? Jde totiž o to, že přispívají k větší bezpečnosti, jednak kvůli omezení kriminality, a také z důvodu nižší nehodovosti. Přitom tento počin zatěžuje odběrem elektrické energie rozvodnou síť pouhým jedním procentem z celkové spotřeby elektřiny v České republice.
venkovní lampa


Dnes se také často setkáváme s různými „pseudozelenými iniciativami“ omezit spotřebu elektřiny snížením dodávek do veřejného osvětlení buď instalací LED diodových reflektorů za každou cenu, nebo vypínáním světel v některých hodinách. Vyplývá to pochopitelně z neznalosti celé problematiky, navíc osvětlení „je vidět“ a na první pohled může vést ke klamnému rozhodnutí, že přece tolik světel musí odebírat značné množství elektřiny. Světelné okruhy však nemají takový odběr, jako např. průmyslové komplexy, firmy a podniky s provozem strojů a zařízení, elektrifikované vlakové tratě apod.


Ovládání světelného okruhu


Spínání veřejného osvětlení provádí zpravidla fotoelektrické čidlo na základě podnětu poklesu intenzity světla, nebo časový spínač. Z důvodu přetížení sítě se zapínají jednotlivé okruhy ulic nebo obecních či městských částí postupně. Někde se uplatňují i stmívače, které regulují jas v závislosti na množství okolního světla. Všechny okruhy jsou zapojeny do tzv. centrálního rozvaděče s vlastním přívodem a měřidlem spotřeby elektrické energie.
čáp na lampě


Rtuťové nebo sodíkové výbojky


Veřejná osvětlení se zpočátku osazovala rtuťovými vysokotlakými výbojkami. V současné době se stále využívají, ale byly na mnoha místech nahrazeny teplejším oranžovožlutým světlem sodíkových výbojek. Výhodou sodíkových zdrojů je vyšší účinnost, nevýhodou naopak teplejší odstín světla. Ten sice vyhovuje lidem na procházkách v parku, kdy přispívá více k relaxaci a uvolnění, ale není příliš vhodný pro řidiče motorových vozidel, kterým snižuje pozornost a způsobuje nežádoucí únavu.